Ahoj Deníku. Tak jsem si tě zase otevřel, chciti shrnout jak proběhly svátky. Nakonec jsem domů nejel, jelikož mi napsal táta že na mě nebudou mít čas. *smutný smajlík* Ale co nadělám, práce je asi zajímavější než já. Takže jsem byl ve škole, ani jsem nečekal tolik dárků, rodiče mi poslali sadu na cvičení s mečem, paní profesorka Star mi poslala dračí vejce a pan Blame mi poslal čokoládu ve tvaru sady na lektvary. Tak teď se posunu o jeden den dále. Začal jsem si povídat s Kris, není jako El nebo Fi, nezahodila mě do pytle nepotřebných, no a jak jsme si povídali tak jsme se dostali na téma kdo se líbí Kris.* zubící se smajlík* Nechtěla mi to říct tak jsem ji ,, vyslýchal '' a dozvěděl jsem se že se jí líbí dva. Prý je oba znám. Jeden z nich je* přeškrtnuté jméno* Ten by mě asi nikdy nenapadl. No a *Zase něco přeškrtaného* ten mi byl hned jasný. Další den jsem vstal sešel dolů, a kdo tam nesedí - Kris. Tak jsem se ji zeptal jestli se nenudí, a když řekla že jo, tak jsme šli ven stavět sněhuláky, postavili jsme 5 sněhuláků a najednou Kris vytáhla foťák a vyfotila si ty sněhuláky i se mnou. Já jsem ji řekl že teď, když má mojí fotku, že ji taky vyfotím se sněhuláky. Když jsem udělal umělecké foto, tak mi tu fotku vzala, že je hrozná a že mi dá na památku jinou. Pak jsme tedy šli na kolej, jelikož nám byla zima (přesněji Kris, jelikož měla promočené rukavice). Šli jsme se převléknout do suchého a Kris mi předala fotku na památku. *zubící se smajlík*. Potom jsme si povídali o všem možném, a říkal jsem jí proč nepůjde za ním (rozhodla se, že se bude zajímat jenom o jednoho, že ten druhý má stejně holku) a neřekne mu své pocity. Ona mi na to odpověděla že to není tak jednoduché, že by pak nastaly různé komplikace a ještě další kecy. Prý si není jistá jestli také není zadaný. Když jsem jí přesvědčil že rozhodně není, tak si stejně nebyla pořád s něčím jistá (prý že má rád třeba někoho jiného a tak).
Tak jsem se jí zeptal jestli je těžké říct ,,tak co? Už máš holku???'' ona mi řekla že to není jednoduché tak jsme se vsadili že když pozvu na rande Annie Samiri (to byl Kristene nápad - je to její kamarádka a prý ji ráda štve) tak ona půjde za ním a zeptá se ho na to. No co jsem neudělal, vzal jsem tu sázku a ještě v ten den jsem napsal na lísteček milostný psaníčko. Samozřejmě mi s ním trochu Kris pomohla, ale jinak vcelku jsem ho psal já. Napsal jsem tam že na ní budu čekat ve vstupní síni. Čekal jsem tam skoro do večerky. Kris mi slíbila, že nás bude sledovat zpoza stromku pomocí zastíráku a napomáhat mi šeptacím kouzlem. Tak jak jsme na Annie čekali, tak jsme si povídali způsobem: ona mi šeptala kouzlem a já jen pokýval či zavrtěl hlavou. No před začátkem večerky tam přišla Rosie a řekla mi, že jí posílá Annie, a že se nemám o ni zajímat. Že si mám najít někoho stejně starého (i když je jen o rok starší). No co nadělám, stejně to byla jenom součást sázky. Rosie potom odešla a řekl jsem Kris ať vyleze. Odešli jsme do spolky a smáli jsme se tomu. Kristene ještě nakonec napsala Annie další vzkaz a podepsala ho mým jménem. *Zubící se smajlík*. Nazvala ho vzkazem od zoufalého Davida. Co si Annie teď o mně pomyslí? Ale to mi je vlastně jedno. A to je asi všechno deníčku, měj se zatím hezky a až tě zase otevřu, tak bude třeba další zábavný zápisek.
Deník Mladého kouzelníka Davida Wolfa
úterý 9. února 2016
pondělí 1. února 2016
Hádka v spolce a konec přátelství
Ahoj Deníčku rád tě zase vidím.
Jednou večer si takhle příjdu do spolky a koukám, všichni se spolu baví.
Což mě ani nevadilo jelikož jsem si chtěl v klidu procvičit kouzla, tak jsem nějakou chvíli cvičil a pak přišla Fi ke stolu vedle Jimba.
Nejdřív si položila hlavu na stůl, tak jsem za ní přišel a povídali jsme si.
A pak jsem promluvil o Matthew Blackovi (starý nebelvírský prefekt) a ona se zatvářila nějak zaskočeně když jsem se o něm zmínil.
Pak se semnou přestala bavit a já si zase šel procvičovat kouzla z 2. ročníku.
Po chvíli Fi vytáhla Flakonek z brašny a vypila obsah.
Myslel jsem si že je to alkohol a nechal to tak (kdo si nedá alkohol v sobotu večer když se nudí) *ušklíbne se*.Tak jsem si procvičoval kouzla a Fi si něco zamumlala, tak jsem si kní přisedl a zeptal jsem se co se děje? Odpovědí mi bylo že se nemám starat (ale ty víš jakej jsem musím se do toho vrtat až do té doby než najdu problém).No tak jsem ji furt komandoval otázkami az nakonec vytáhla hůlku a pokusila se na mě zaměřit ale ve svém přiopilém stavu se nemohla přestat se hýbat, proto jsem ji odzbrojil a vzal si její hůlku kterou jsem samozřejmě další den vrátil.
Odtáhl jsem jí k záchodům aby ji nikdo tak neviděl ale ona je paličatá a snažila se mně vytočit ale nakonec se jí to podařilo. Opravdu jsem to udělal deníčku nevěřím tomu že jsem ji praštil ale udělal jsem to, nechtěl jsem jí praštit ale ona toho nenechala.
Pak jsem jí odtáhl k Jamesovímu pokoji samozřejmě jen aby si šla lehnout.
No tak jsme tam stály u jeho pokoje (divím se že ho to neprobudilo) a začala tam na mě řvát že ne jen ohrožuju sám sebe ale také i ostatní. Tímhle proslovem mě naštvala já jsem odešel s koleje a dál už nevím co se tam stalo.
No nic doufám že ti nevadilo že jsem ti vzal trochu času.
čtvrtek 28. ledna 2016
Napadení vlka
Ahoj deníčku.
Otevřel jsem si tě abych ti zdělil co se mi stalo na začátku školního roku.
Na pár dnů po začátku roku jsem měl strašné noční můry, byli o tom jak jsem ztratil o celou mou rodinu ,El, Marry, Fi.
Napadli je nějací černokněžníci když byli u nás na večeři, byl to hodně živý sen.
Přišli tam kvůli tomu že jsem jím prý něco vzal ale já jsem nevěděl o čem mluví.
Tak nás kouzlem odzbrojili a zavřeli nás do kuchyně, když nic nemohli najít tak za námi přišly a namířili na ně hůlku, pořád jsem jim říkal že si mě s někým spletli a pak to přišlo, na mojí mamku použily smrtící kletbu (její formuli ti nebudu psát), já s taťko jsme na ně vyběhly ale hnedka nás odhodily ke zdi. Taťka se uhodil do hlavy a omráčili ho.
Pak namířili na Marry a znovu to použili tak to pokračovalo až nakonec namířili hůlkou na mě.
Zeptali se mně na to znova,,kde to je?´´, ale než jsem promluvil, tak to použili i na mě a probudil jsem se.
Když jsem si sedl na postel tak jsem se celí třásl a nemohl jsem se pohnout asi celou hodinu.
Když jsem se koukl na Amaiovu postel tak tam nebyl (kdo by byl v deset hodin v posteli *zubící se smajlík*), zvedl jsem se tedy z postele šel jsem se osprchovat a trochu se uklidnit na jimbovi.
Byl jsem celkem nevrlí.
Potom co jsem se trochu uklidnil tak jsem se kouknul na hodinky a už bylo kolem dvanácté, tak jsem sešel dolu do vstupní síně akoho to nevidím El a Adama, ani jsem je nepozdravil a šel jsem na oběd najíst se.
Pak jsem chodil po hradě a nudil jsem se.
K večeru jsem přišel na kolej rovnou na kolej,neměl jsem náladu snikým se bavit, po chvilce zamnou přišla El a mačkala v ruce nějaký papírek ,jestli nemám inkoust tak jsem ji pustil dovnitř vyhrabal jsem nějaký inkoust strčil ji ho do ruky a vykopl ji z pokoje.
Po chvíli jsem měl pocit že mám napsat dopis na rozloučenou, poslat ho dál a jít do lesa.
No koho jsem tam nepotkal, samozřejmě že vlka šel za mnou a zničeho nic přiletěla Kurokochi *Písmo je kostrbaté a na papíru jsou vidět nějaké kapky*
Bránila mě před vlkem snažil jsem se ho odehnat nějakými kouzly ale pak se vlk do něj zakous, viděl jsem z ní téct něco červeného a měl jsem blbí pocit.
Rozběhl jsem se za vlkem, ozbrojen jen hůlkou a nožíkem. Vlk na mě skočil kousl mě do ruky s nožíkem a ten spadl to trávy, zařval jsem bolestí a druhou rukou jsem ho praštil asi do čelisti.
Tak ji pustil a skočil na mě a spadl jsem na zem.
Začal mě drápat po těle, nemohl jsem se nijak bránit a a omdlel jsem.
Nevím jak dlouho jsem byl mimo ale našel mě Shyam s Alice, něco na mě mluvil a já jsem mu odpovídal. Pak mě vzal na ošetřovnu a sešili mi rány,
úterý 26. ledna 2016
Životopis
Jmenuje se David Wolf
Mladý kouzelník který v roce 1997 nastoupil na školu čar a kouzel v Bradavicích hnedka první den byl přiřazen do Nebelvíru.
Narodil se v roce 1986 av Londýně U sv. Munga.
Pochází z kouzelnické rodiny.
Jeho rodiče se jmenují Molly Wolf která pracuje po celém světě jako doktorka a nikdy není nikde dlouho.
Pak jeho otec Paul Wolf pracuje na ministerstvu jako vyšetřovatel.
V jeho útlém dětství se dostal do Japonska kde se učil Kendo to jest umění s mečem.
Jejich bohatství pochází z dob dávno minulích (nejsou žádné záznamy)
Je celkem vnímaví a také otravní, Lepší stránka je kouzlení ta horší se nazývá učení.
Rvačka ve spolce
ahoj deníčku promiň ze teďka přeskakují ale včerejšek byl velice zajímavý. ráno jsem vstal došel si na snídani a pak jsem šel na hodiny lektvarů. tam se nic zajímavého nestalo jen to ze jsem byl na hodině úplně sám chápeš to deníčku??? já tedy ne no co tak jsem udělal jeden lektvar za který jsem mimochodem dostal 3 body pro Nebelvír což je dobře ale stále to není moc pořád je před námi o velký kus Mrzimor. Jelikož jsem byl na hodině úplně sám tak mi profesor řekl že už mohu jít přitom já chtěl získat ještě nějaké body ale co už lepší 3 než nic tak potom jsem se toulal po hradě a čekal na hodinu přeměn tam jsem potkal Wennys ( ta je od nás z koleje a je z druhého ročníku) povídali jsme si , ještě tam byla nějaká holka od zmiji, no jak jsme si povídali tak jsme došli k tomu ze Wennys nejdou přeměny řekl jsem ji ze ji s tim pomůžu nabarvil jsem jim hlavu každé do barvy koleje a šel jsem na hodinu ,tam také nikdo nebyl tak my dala věci a řekla mi asi deset formulí po hodině jsem procvičoval kouzla které jsem od ni dostal. zeptala se jestli nejdu na oběd a já ji řekl ze kouzla jsou důležitější než nějakej oběd no tak mi přinesla kousek pizzy a pak šla otevřít Olivanderovi já jsem zatím trénoval. přišla a začala mi hodina opčm ale přišla až na konec hodiny tak jsme nic neprobirali já jsem si chtěl opravit zkoušku z přeměn tak jsem AI ji udělal ( nemám moc dobrou paměť na formule )*zubící se smajlík * před mi celkem šla a teorie taky tak jsem dostal za N .Pak tam přišla Alice mrzimorská prefektka nevypadala nejlépe šla za carrington pro něco chvylku tam byla a pak zase odešla po chvíli se tam objevila marry ( moje ex) taky šla za Carrington , pomohla mi s kouzlama a šla k ni .já jsem odešel do spolky jelikož jsem už neměl žádné hodiny. a ve spolce to začalo nic neobvyklého povídali jsme si s Fi a pak tam přišel Max Holden a El (také má ex) . no stále jsem si povídal s Fi a pak začal max vytahovat nějaké přísady a já jsem si všiml ze to jsou přísady z dne předtím. tak jsem se ho zeptal ze je hledají a on řekl ze hledí lektvarovou sadu tak jsem se mu omluvil. on se asi naštval ze jsem ho nakřkl za krádež , já jsem ho nevnímal ale pak vytáhl ať jdu zase do lesa to jsem se trochu naštval ale stále jsem seděl, pak to pokračovalo dál az jsem se zvedl ,az ta židle sletěla na zem šel jsem k němu v ruce jsem držel hůlku. něco jsme si řekli a potom řekl jednu osudnou chybu,, běž si za svou sovou`` to jsem se naštval a odzbrojil jsem ho pak jsem šel k pokoji a on me doběhl s hůlkou v ruce dali jsme si tzv.souboj ale byl jsem příliš unavený a nestíhal jsem ho a porazil mě. ( i když nevím jak to že umí kouzla z vyšších ročníků.) El nás chtěl zastavit a max ji podlomil nohy kouzlem blížil jsem se k ni ale on si toho asi nevšiml a stále na mě útočil. potom když jsem se dokázal zvednout jsem nemohl najít svou hůlku tak jsem si myslel ze mi ji vzal. šel jsem za nim chytil jsem ho pod krkem a tiskl, on my dal pěsti do břicha a pustil jsem ho. Pak se mě pokusil udeřit do obličeje ale já jsem se tomu vyhnul a kopl jsem ho pod koleno on spadl na zem a intuitivně jsem ho chytil za ruku a začal jsem s ní kroutit .ještě že přišel James jinak bych mu ji vykloubil a to by byl problém, odtáhl mě od něj a začal tam řvát co se tam děje. Všechno jsme mu vysvětlili jak si Max dovolovala že to trochu přepísk a naštval mě a že na tom neseme oba vinu. James mi potom přinesl hůlku a řekl aby jsme se usmířily.Tak jsem k němu natáhl ruku a čekal že mi ji nepodá ale co se nestalo on mi ji podal *spisovatel se usměje * .Max se ke mně nahnu a chtěl si o něčem promluvit tak jsem sním šel k němu na pokoj.Tam jsme se bavili o věcech a usmířili jsme se. Povídali jsme si celkem dlouho převážně to byli omluvi ale o to nejde. To je asi vše deníčku měj se pěkně. *usměje se*
Jo a deníčku já Maxovi stále nevěřím
pondělí 25. ledna 2016
Milý deníčku
Asi jsem přišel na to že si tě asi začnu taky psát proto jsem si tě koupil, otevřel a začal psát *pousměje se*.
Asi jsem přišel na to že si tě asi začnu taky psát proto jsem si tě koupil, otevřel a začal psát *pousměje se*.
Nevim co jsem komu udělal nebo neudělal ale asi jsem odteď odsouzený jen na sebe musím se naučit starat se sám o sebe přičemž já se se o sebe postarat umím ale myslím to emocionálně deníčku.
Řeknu ti co se zatím stalo od prvního ročníku možná budou moje informace trochu zadrhávat ale aspoň se o mně něco dozvíš *ušklíbne se*.
MŮJ PRVNÍ ROČNÍK
Takže ještě předtím než jsem se dostal do školy čar a kouzel v Bradavicích tak jsem šel s rodiči do Děravého Kotle to je asi naposled co jsem se viděl tedy až na pár výjimek ale to teď předbíhám tak kde jsem to skončil deníčku?? Jo už vím dostal jsem se s rodiči do Děravého Kotle, Rozloučil jsem se s mými rodiči a vešel jsem dovnitř a co jsem tam neviděl ta vypadající barabizna ukrývala desítky lidí bylo tam mnoho dětí stejně starých jako já ale také i starších tam jsem se poznal z Lou , Lou Vaughan připadala mi napohled pěkná a milá holka (ale co jsem se o ní zjistil to řeknu až nekdy jindy).No tak jak jsem byl s lou třeba v malém Visánku nebo v Godrikově dole tak jsem se s ní kamarádil pak jsem se seznámil s Fi, Fiona Azzuro také byla stejně stará jako já pocházela z Itálie, ano deníčku z Itálie ta byla s prominutím deníčku ještě hezčí než Lou zamiloval jsem se do ní ale stále jsme byli jenom kamarádi*smutný smajlík* , no nedá se nic dělat zkoušel jsem jí mít ,,pro sebe´´ ale nevydařilo se.
Potom tam jeste další lidi v Kotli ale to už jsi nevzpomínám kdo třeba. No tak na konci prázdnin jsme jeli vlakem do nějaké vesničky z které jsme se potom přemístily pomocí letaxu do hradu , kde jsme nervózně čekali připadalo mi to jako rok než mě zavolali ke klobouku. Tak když mě zavolali tak jsem úplně zamrzl Lou mě postrkávala at jdu ale nohy ne vůbec nechtěli poslouchat ale sílou vůle jsem s nima pohnul a došel ke stoličce na které ,,seděl klobouk´´ tak když jsem se přibližoval tak Senter (zástupce ředitele a taky zástupkyně kolejní Nebelvíru)zvedla starej ošuntělí klobouk , já jsem si sedl a najednou ten klobouk promluvil zničeho nic jsem slyšel cizí hlas ve své hlavě a dalo by se říct že se mie na něco ptal a mluvil něco ohledně mrzimoru nebo co ale já jsem chtěl do Nebelvíru vůbec nevím jestli jsem v tu chvíli něco řekl a nebo mi četl myšlenky a najednou řekl Nebelvír s úlevou jsem se trochu zapotil abych se přiznal ale co když na to teď vzpomínám tak mi to příjde jako jeden z nejlepších dnů které jsem zažil*zubící se smajlík*.Tak jsem se zvedl a šel jsem k Nebelvírskému stolu tam jsem si sedl a všichni mi gratulovali.
No tady se stalo hodně věcí ale jak jsem říkal už si je nepamatuji takže tímto ukončuji první ročník a vrhnu se hned na druhý.
ALE TEN BUDE PŘÍŠTĚ
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)